VAŘILA MYŠIČKA UGALI

VAŘILA MYŠIČKA UGALI
23. července

Dobrovolnice v Keni Jana Jeklová vypráví o nejkrásnějším měsíci své dobrovolnické služby. Kluci ji přijali mezi sebe jako sestru a kamarádku.



Moji milí čtenáři, dnes bych Vám chtěla povyprávět o mém nejkrásnějším měsíci dobrovolnické služby, kdy jsem konečně mohla zažít, co je to salesiánská spiritualita v praxi, být v super středisku, s fajn kolegy, kteří vás respektují, a zlatými dětmi, které mám tak ráda. Vést konečně nějaké aktivity a zřetelně cítit, že jsem pro kluky důležitá.

37417103_428988880948636_364288508887564288_o

Všechno to začalo jednoho sobotního dne. Je to jediný den, kdy mám volno, vyrazila jsem po obědě s jednou slovenskou dobrovolnicí, která tu byla na 6 týdnů, do města. Když jsem se vrátila do Langaty, byla už téměř tma. Překvapilo mě, že děti ještě stále nejsou zpátky. Hodin přibývalo a středisko zůstávalo stále ponořené v tajemném tichu. Pak se otevřely dveře našeho dobrovolnického domu. "Ahoj Ann, jak se máš?" "Dobře". "Ann, kde jsou děti? Ještě se nevrátily?" "Ne." "A kdy se vrátí?" "Nikdy." "Nikdy?" Vyhrkla jsem s naprostým překvapením. "Nikdy. Všechny byly přeloženy do Kuwindy. Během následujících týdnů budu chodit do terénu a hledat nové děti na ulicích, které pak nastoupí sem do Langaty." Zatímco se probírám z šoku, kolegyňka odchází na pokoj a mé srdce zaplavují smíšené pocity. Vždyť jsme se spolu ani nerozloučili. Chtěla jsem je vzít na výlet z ušetřených peněz, měli jsme spolu rozpracované aktivity… Zapínám notebook, aby aspoň hudba prolomila to zvláštně mrazivé ticho. Tak tohle je pocit matky, když jí "vyletí děti z hnízda?“

37414740_428990377615153_1958837392890658816_o  37488066_428985280948996_6473684023485923328_o 37423019_428990287615162_6640060014172045312_o

"Jane, co bude teď za program? Jane, mohla bys mi zase zašít kalhoty? Jane, máš s sebou lepidlo na boty? Jane, honem, Iten si odřel kolenu a teče mu z něho krev. Jane, jak se jmenuje tenhle bratr? Jane, proč si s náma velcí kluci nechtějí hrát? Jane, můžeme jít s tebou na zahradu? Jane, budeš tady spát, tak jako my? Jane, proč tu nezůstáváš přes noc? Jane, přijdeš zase zítra?" První dny a týdny byly plné objevování a otázek. Tak, jako naši kluci, i já byla v Kuwindě prakticky nová. Neznali jsme denní režim, pravidla, zodpovědnosti jednotlivých pracovníků, vztahy a nevztahy, psaná i nepsaná pravidla a možnosti, či nemožnosti. A tak jsme je společně s klukama objevovali. Byly to moc pěkné dny plné překvapení a nových možností, které naši kluci neznali.

37638983_428985484282309_1855732549716803584_o

37590445_428985014282356_3840473869622181888_oV Kuwindském středisku vedou salesiáni základní školu s internátem pro naše bývalé street kluky a pro chudé děti z maličkého Kuwindksého slumu, nedaleké massaiiské maňaty (vesničky)... Dochází sem tak i děvčata a chlapci, kteří žijí v rodinách a které snad neprochází tak těžkými životními zkouškami, jako děti na ulici. Bylo zvláštní pozorovat, jak rozdílní jsou, jak rozdílně si hrají, jak rozdílně se k sobě chovají... Můj den v Kuwindě začínal velkou přestávkou, kdy mě čekal uvítací ceremoniál. Když jsem se posadila, abych si s některými hrála stolní hry, dětskou říkanku "Vařila myšička ugali" (trochu jsem si ji upravila na zdejší poměry a všude zažívá obrovský úspěch), nebo si povídali, hned jsem měla hlavu plnou čokoládově hnědých prstíků zaplétajících mi malé copánky a aspoň jedno dítě na klíně. 

37561297_428986997615491_3283093642675224576_o

Po obědě měli mladší děti volno, a tak jsme společně hrávali drobné hry, hledali chameleony, řádili na pískovišti - volejbalovém hřišti, podnikali vzdělávací exkurze do zahrady a farmy, pozorovali selátka, hladili si telátka, chovali králíky, napodobovali volání krocanů, učili se poznávat zeleninu... a hledali odpovědi na nejrůznější otázky ohledně chovu hospodářských zvířat, až se naši zahradníci a hospodáři s překvapením divili, jak velký zájem děti o farmaření mají. A tak mi jeden den vedení řeklo, abych si vybrala 10 kluků, s nimiž bych mohla pracovat každý den na zahradě a vedla pro ně zahradnický kroužek. Radostí bych je nejradši objala. Konečně můžu naše děti něco naučit, předat jim nějaké vědomosti a dovednosti. Konečně se kluci mohou cítit užiteční a hodnotní. Konečně můžou vidět plody své práce a mít zodpovědnost... Mezi kluky se zpráva rozšířila velice rychle a brzy jsem měla přetlak zájemců. A tak se stalo, že za mnou jednoho dne Viklef přišel a s hlubokým uznáním a zároveň i vděkem mi řekl, že ta naše zahradnická skupina skutečně krásně pracuje, že tak šikovné zahradníky tu ještě neměli. Když mi pak řekl, že mě ti kluci obdivuhodně poslouchají a že je vidět, že mě mají skutečně rádi, měla jsem co dělat, abych potlačila slzu vděku, dojetí i radosti v koutku. Celou tu dobu, co jsme byli spolu, člověk tak nějak podvědomě vnímal, že ho kluci mají rádi a že ho přijali mezi sebe jako sestru a kamarádku, ale když to slyší z úst "vnějšího pozorovatele"…

37592937_428990444281813_7334590023032897536_o 37419695_428987644282093_4331170339842162688_o37548047_428990540948470_5872673543061241856_o 37672603_428985350948989_7421109845698281472_o

Jiné ráno za mnou přišel pan ředitel: „Jane, potřebujeme tvoji pomoc. Malí kluci si neumí prát pořádně oblečení, čistit boty a mít pořádek ve věcech. Každý den po škole dostaneš klíče od jejich ložnice a naučíš je, jak se starat o svoje věci." A tak se i stalo. Dostala jsem oficiální povolení vstupovat na klučičí ložnice a společně jsme se s klukama učili, jak být frajery za všech okolností. Konečně jsem jim mohla vysvětlit, že ty ponožky musí napřed otočit, protože když je budou prát z rubu, zůstanou pořád špinavé. Že košile jsou nejšpinavější na rukávech, za krkem a na břiše, a že když to oblečení smuchlají dohromady s mýdlem, aniž by drhli ta ušmudlaná místa, že ta špína jen tak nezmizí. Konečně jsem mohla učit jednoho po druhém a povzbuzovat je.

37548001_428989647615226_1894784574215421952_oPočáteční strach kluků, který si donesli ještě z Langaty, brzy opadl, a než končila má dobrovolnické služba v Kuwindě a já se vrátila do Langaty k nově příchozím dětem, naši kluci už věděli co a jak.

37416598_428987634282094_8601365565853925376_o 37488478_428989080948616_782765357428375552_o

Chtěla bych se s vámi rozloučit myšlenkou, že všechny vaše přání a tužby, které Bohu předkládáte, On skutečně slyší. A tak i mě, stejně jako onu Pannu, o které se praví ve slavném růženci, který jsem se tak často modlila, vzal na nebe. Nairobské nebe. Vzal mě na místo, kde jsem si mohla dobrovolnickou službu skutečně užívat, radovat se s dětmi i komunitou, milovat a být milována bez strachu, bez obav, bez nenávisti, bez násilí... Vzal mě na nebe, abych kousek z toho nebe pak po měsíci mohla přinést i do Langaty, která tolik potřebuje lásku.

Vaše Jana

37635110_428988714281986_1638439159095885824_o

DMS pro Adopci nablízko!

Projekt Adopci nablízko můžete podpořit prostřednictvím služby DMS, kterou zajišťuje Fórum dárců.

Jak přesně dárcovskou SMS poslat pro jednorázový příspěvek

Do textové zprávy napište: DMS ADOPCENABLIZKO 30
Cena této DMS je 30 Kč

DMS ADOPCENABLIZKO 60
Cena této DMS je 60 Kč

DMS ADOPCENABLIZKO 90
Cena této DMS je 90 Kč

Zprávu zašlete na tel. číslo: 87 777 


Jak přesně dárcovskou SMS poslat pro dlouhodobou podporu

DMS TRV ADOPCENABLIZKO 30
Cena této DMS je 30 Kč měsíčně.

DMS TRV ADOPCENABLIZKO 60
Cena této DMS je 60 Kč měsíčně.

DMS TRV ADOPCENABLIZKO 90
Cena této DMS je 90 Kč měsíčně.

Zprávu zašlete na tel. číslo: 87 777 

Více informací naleznete na www.darcovskasms.cz.

Dopisy dobrovolníků

Pomáhejte s námi

Staňte se členem Klubu přátel a pomáhejte se námi!

      • 860 Kč - přípravný víkend pro jednoho dobrovolníka

      • 320 Kč - den práce dobrovolníka v Indii
        o        V Indii momentálně pomáhá: Martina Švehláková (jih)

  • 650 Kč - 2 týdny pojištění pro jednoho dobrovolníka v Zambii:

           o       V Zambii momentálně pomáhá: Marie Procházková, v Indii Jakub Honěk a v Bulharsku  Václav Jakubíček, Dorota Sedláčková, Jan Tomiga a Kateřina Váňová. 

    Registrujte se ZDE......

    ... a pomáhejte s námi!