Papež František v Bulharsku a jiné příjemnosti
Bulharsko

Pro děti i dobrovolníky byla návštěva papeže velkou událostí.

Papež František u nás v Bulharsku😊 Některé naše starší děti byly dobrovolníky, a dostaly se tak blíž k papeži. Pak nadšeně vykládaly, že se ho i dotkly. Já jsem se sice papeže nedotkla a ani jsem mu nebyla kdo ví jak blízko, ale měla jsem radost z radosti našich dětí. Když papež projížděl kolem uličkou, vzala jsem jednoho kluka na rameno, aby viděl. Nadšeně volal, a byl tak nadšený, jak jsem ho ještě neviděla. Jeho očima jsem viděla papeže, viděla jsem radost. Myslím, že je rozumné si čas od času takto posadit dítě na rameno a podívat se na svět jeho očima. (Slávka) 5. května bylo čtení o setkání učedníků lovící ryby s zmrtvýchvstalým Ježíšem (Jan 21.kap) Papež kázal tom že i když opustíme správnou cestu a vrátíme se zpátky ke všem svým hříchům, Ježíš je vždy ochoten začít s námi od začátku. Stejně jako začal od začátku s Petrem, jenž se vrátil k lovu ryb, místo lidí, a kterého Ježíš oslovoval jeho starým jménem Šimon. Dnes (6. května) jsme se s papežem Františkem setkali ve městě Rakovski (jediné plně katolické město Bulharska). Papež mluvil o potřebě starat se o druhé lidi, protože lásku můžeme mít jedině když jí dáváme ostatním. Také mluvil o důležitosti rodiny, v níž se má muž starat o svou ženu, žena o svého muže a muž a žena se mají společně starat o své děti. Jedině tak budou rodiny fungovat. Ještě před papežskou návštěvou jsme měli další kolo fotbalové ligy mezi Kazanlakem a Kalitinovem. Kazanlačtí kluci tentokrát prohráli 7:1 ale aspoň mi udělali moc pěknou fotku. Černá Madonna Čenstochovská, je ochránkyně Polska. Bulharští katolíci mají její kopii. Putuje po bulharských farnostech. Poslední asi tři měsíce je v naší farnosti v Kazanlaku což je pro nás velká čest. Zvláště když je u nás v máji, měsíc, který je Panně Marii zasvěcen. Minulý týden jsme vzali kluky na výlet do Buzogradu, kde je k vidění pravěká modlitebna. Je to jen čtyři kilometry ale kluci ji nikdy do té doby neviděli. Byli z toho nadšení.    Každý den není jen radostný. Kluk na fotce drží pytlíček s bronzem. S barvou , která stojí asi jeden lev(13 kč), a je v machale velice rozšířená droga. Do dvou let většinou zabíjí. Při užívání, lidé ztrácí inteligenci, což je také důvod proč si z ní většina lidí neodvykne. Děti na bronzáky většinou plivou, ale viděl jsem i jak se jednomu smějí, když se nebyl schopný zvednout ze země. Bohužel to někdy dýchají i desetiletí kluci, což je asi to nejhorší co jsem tady viděl. Ale dobrovolníci se radují z maličkostí: Včera jsem učil jednoho kluka ze Staré Zagory psát písmeno я (čti ja) potom měl za úkol psát mé jméno Ян strašně se divil, že moje jméno má jen dvě písmena. Prý je to nejjednodušší slovo na světě.
V Zagoře měli holčičí den. Uvařily si oběd a společně se najedly. Hrály si a daly si zmrzlinu. A pak hurá na hry i s ostatními dětmi.    A vymýšlí i různé zlepšováky aneb JAK ZHUBNOUT: Pokaždé, když si chceš koupit sladké, musíš koupit i všem ostatním. Dvakrát měř, jednou jez.