Dávat víc, než se očekává

Některé aktivity se daří, některé ne. Ale o tom je život a práce dobrovolníka také.

Je středa a dnes jsme měli mít pro děti připravenou spoustu kreativních věcí, tedy říká to náš nový upravený systém, který jsem vytvořil. Snažím se aby v oratoři byly všechny 4 body Salesiánského systému: “Škola, kostel, hřiště a domov”. Co se daří je hrát hry a učit se sem tam i číst. Když se trénuje s dětmi zpěv a zakončíme denně oratoř modlitbou, tak i kostel funguje, ale domov a aby se moc nehádali a nezáviděli si, to je někdy oříšek. Jak už jsem kdysi napsal, ty nejmenší mám nejraději, ale jsem tu abych měl rád každého a dnes mi to “Mít rád “dalo vážně zabrat. Potvory jedny… s humorem teď můžu leda dodat. Chtěli jsme si zahrát pexeso, piškvorky, a vymalovávat. Některé věci hold někdy neuspějí, a tak se dost dětí rozprchlo a pár tužek se někam schovalo v cizí kapse. Oni nikdy nekradli, jen si půjčují za zády na dobu neurčitou. Pár kluků jsem nachytal, když kradli naše Granadila a pak mi ještě lhali.
I když jsem boj prohrál nevzdávám to
Jejich zábava je někdy do nebe volající a přesto nemůžu je nenávidět a ani je nemít rád a už vůbec je nechci bít a nějak ponižovat. Dnes si 5 kluků vysloužilo z mé strany insultační slovo Alitumpa (myslím že to znamená blbec a hlupák). Nejsem za to rád, ale to jsem jim po tom kradení vážně řekl. Zabralo to asi pár vteřin. Prostě jsme ten boj dnes z části prohráli, ale stejně jsem našel sílu jít se modlit růženec a děti mne směr vesnice doprovázely. Snažím se jim dávat více času, než se očekává.
Páteční setkávání mladých se vydařilo
V pátek jsme měli večerní meeting se stejnou partou s jakou jsme měli party. Tento pátek jsme se tedy setkali k modlitbě a využili svíček, korunky, četby písma a sdílení ať už v rámci úryvku nebo mimo, co tak kdo cítí a chce sdílet. Některé věci mohli být lépe připravené ale budiž, jsme v Zambii a v Africe. Následující pátek bych rád promítnul film o donu Boskovi a tím tak trochu vyžehlil, že pořádáme setkání a ani jsme se nezeptali našich otců, nehledě na to, že na první setkání dotáhli i nějaké alkoholické pití. Z čeho mám trochu radost je, že můj systém, jak by měly probíhat porady, proběhl zahřívajícím kolem i první ostrou radou a vcelku jsme si to užili a stihlo se toho probrat dost a to systematicky. Nejsem si ale jist, zda je to dobře, že jim tu nastavuji lepší systém a snažím se pomoc, tím že je více vedu. Zodpovědnost je zatím slovo, které lítá vzduchem a nikde se moc neusazuje. Vypadá to, jako by shrnuli dost věcí stranou a zase se chtějí jen bavit a užívat. Kdo bude pracovat, aby vše bylo ok? To nevím, Bůh jim pomáhej, já budu na setkání dobrovolníků a jsem za to i trochu rád. Taky jsem rád že mladí chodí pravidelně pomáhat na farmu 2krát týdně tak mají možnost si vydělat, aby mohli pořádat akce a výlety. S otcem jsme se totiž dohodli, že už nic zadarmo nedostanou, dokud nezačnou něco dělat a být i vděční.
Nápady a inovace
Tuto sobotu máme jakousi duchovní obnovu a snad se to povede a klapne to. Moc se do organizace a jednotlivých úkolů nikdo nehrne. Mnohem jednoduší by bylo pracovat zase jenom s dětmi, ty aspoň ocení a umí se smát a radovat z mnoha věcí. Naši mladí jsou prostě dost prázdní. Kdysi jsem si nedokázal představit, že něco takového budu muset zvládat a přicházet s mnoha nápady a inovacemi a hlavně každý den nalézat energii a chuť svěřovat Bohu každou blbost i důležitou věc v životě.