Linda se nedávno vrátila z měsíční dobrovolnické služby v Bulharsku, kde pracovala a sdílela část svého života s dětmi z vyloučených lokalit.
V červenci jsem strávila několik týdnů v Bulharsku. Salesiáni tam připravují volnočasové programy pro děti a mládež z míst, kde chudoba není jen problémem, ale každodenní realitou. Moje služba byla součástí jejich misijní práce, která má za cíl dát dětem nejen radost, ale i naději a smysluplné naplnění volného času. Salesiáni organizují během léta tábory, při kterých děti na několik dní opouštějí prostředí, v němž vyrůstají. Mají tak možnost zažít přírodu, nové aktivity a spoustu her, které je vedou k objevování způsobů, jak trávit volný čas. Během mého pobytu probíhal i dvoutýdenní příměstský tábor – dopoledne jsme chodili přímo do vyloučené lokality, budili děti a brali je s sebou na místní plácek, kde jsme hráli různé hry. Odpoledne pak pokračoval program ve středisku.
Práce byla intenzivní…
Hlavním tématem tábora byly divy světa. Dopoledne jsme dětem představovali ty starověké – například Rhódského kolosa nebo sochu Dia v Olympii. Odpoledne pak přišla řada na nové divy světa – třeba slavnou sochu Krista Spasitele v Riu nebo skalní město Petra v Jordánsku. Nešlo jen o fakta a obrázky, ale o příběhy, hudbu, tanec a sportovní hry. Práce ve středisku byla intenzivní a pro mě i kulturně náročná. Byla to konfrontace s jiným světem – a přesto s něčím velmi blízkým. Děti byly neuvěřitelně kontaktní, otevřené, chtěly si hrát, povídat si. A i když moje znalost jejich jazyka nebyla dokonalá, brzy jsem zjistila, že úsměv a otevřená náruč jsou univerzálním jazykem. Tato zkušenost mi ukázala, že někdy největší dar, který můžeme dát, je prostě být – být přítomní, naslouchat, radovat se s druhými a sdílet okamžiky. Byla to pro mě obrovská lekce pokory, radosti a lidské blízkosti. A věřím, že alespoň kousek z toho, co jsem tam prožila, zůstane v dětech stejně jako ve mně.Linda Vršatová, dobrovolnice v Bulharsku
Jsme nablízku dětem a mladým,
aby mohli vyrůstat v lásce a naději
