Máme za sebou už půlku pobytu v Zambii, tak se s vámi chci podělit o další zážitky, které jsem si zapsala do deníčku…

Vrabec a magie > 31. 1. – 5. 2.

Proběhla slavnost Dona Bosca a nemohlo chybět klasické slavnostní jídlo – kuře s rýží nebo nshimou (kukuřičná kaše) – chvíli jsem pomáhala i s vařením:-) Nejvíce nás zaujaly ubrusy, na kterých byl Don Bosco asi stokrát.
Také mám v pokoji afrického vrabce, kterému vytrhali peříčka. Snad u mě přežije, než mu peří doroste.
Hodně mě zasáhl příběh, který nám vyprávěl jeden salesián – o holčičce, kterou rodiče poslali pro kukuřičnou mouku a majitel obchodu ji zamkl. Držel ji tam bez jídla asi tři dny, než se ji podařilo najít. Provozoval černou magii a chtěl ji obětovat, aby měl více zákazníků.

Vodopády a výuka na pohodu > 8. – 9. 2.

Podnikli jsme výlet k nedalekým vodopádům Mumbuluma – k tomu kafe a koláč. Je zajímavé, jak je u všech vodopádů, kromě těch Viktoriiných všude prázdno a většinou jsme tam sami, i když jsou skoro stejně velké a lépe přístupné. Potom celý další den pršelo, takže ve třídě bylo dohromady asi 8 dětí. Takhle pohodovou výuku jsem ještě nezažila😊

Děti kam se podíváš > 11. 2. – 8. 3.

Tento týden chyběla učitelka, takže se spojily dvě první třídy dohromady. Dětí bylo asi 80 a v každé lavici seděli tři nebo čtyři, takhle náročné to už dlouho nebylo!
13. února proběhl ve škole den bez aktovek – žáci si přinesli věci v igelitkách, lavorech, krabicích od cereálií nebo v chitengách (kusy látek, které mají mnoho využití – například se nosí kolem pasu). V neděli jsem byla na mši. Na tu dětskou chodí pouze děti a mládež a starší často nosí ty mladší v šátku. Vedle mě seděla holčina, které bylo asi 17 let a měla v šátku malé miminko. Myslela jsem si, že je to její bráška, dokud ho nezačala kojit.

V druhém týdnu jsme se vydaly se na procházku. Cestou se na nás nabalilo spoustu dětí a ukazovaly nám, co všechno kolem roste. Mluvily ale jazykem bemba, takže jsem jim skoro nerozuměla. Také jsme spolu s učitelkami jsme oslavily Women’s Day. Nechaly jsme si ušít šaty ze stejné látky a vyrazily na slavnostní pochod spolu s dalšími skupinami žen – každá skupina měla oblečení ze stejné látky.

dobrovolnice v Zambii, Terezie Macounová (edit. SADBA)