Dobrovolníci hledají nové možnosti jak být s dětmi. A v Bulharsku se jim to daří.
Koronavirová omezení naši činnost v centru velmi omezila. A protože děti nemohly k nám, rozhodli jsme se, že my půjdeme k nim. Vždy po obědě jsme vyrazili do nejchudší části Machaly, kde spousta dětí nenavštěvuje školská zařízení. Společně s dětmi jsme hráli hry, fotbal, badminton, skákali přes lano nebo si jen tak povídali. Vzhledem k tomu, že se tyto děti setkávají častěji s romštinou než bulharštinou a jen některé se domluví bulharsky, bývá pro ně naše povídání zároveň hodinou „konverzace v bulharském jazyce“. V této odpolední činnosti vidím velký smysl, obzvláště v tom, že díky pravidelnému setkávání můžeme s dětmi pracovat a postupně je připravovat na další vzdělávání.
