Lufubu – místo, kde dávají termiti dobrou noc
Zambie

Uprostřed buše na severu Zambie, jen pár kilometrů od hranic s Kongem, leží vesnice pojmenovaná po protékající řece – Lufubu. Právě sem jsme před čtyřmi týdny přijeli a hned se začali seznamovat s místními lidmi i děním ve vesnici.

O Lufubu se dá říct, že to je ta “pravá Afrika”. Ve vesnici stojí domky z hlíny a slámy, bohatší místňáci mají dům z cihel a plechu. Kolem pobíhají děti bez bot v roztrhaném oblečení ale s úsměvem na tváři. Ženy s dětmi na zádech nosí barely s vodou na hlavě, přes rameno přehozené náčiní na práci na poli. Všude kolem, kam až oko dohlédne, se táhne buš. Stromy, keře, hustá tráva, termitiště a uvnitř schovaná malá i velká nebezpečí – hadi, pavouci, varani, komáři a nejvíce obávané zvíře mezi místními, chameleon. Jak praví místní legendy, když vás náhodou tahle potvora kousne, změníte barvu. Přestože je v Zambii úředním jazykem angličtina, moc tady s tím neobstojíte. Místní umí jen praktické věty, jako například: ” Give me sweetie”, “Give me money” nebo “Give me your shoes”. Jazyk, kterým se zde domluvíte, je Bemba. Tímto jazykem se mluví v severní Zambii, v Kongu nebo v Zimbabwe a patří mezi tzv. bantuské jazyky. Nám se zatím podařilo pochytit jen nezbytná slovíčka, jako například muli shani (jak se máš), natasha (děkuju), napapata (prosím) nebo ichisushi (prd). Centrem dění v Lufubu je salesiánské středisko nacházející se na okraji vesnice. Místní zde pracují na farmě, každou neděli přichází do kostela, děti a mladí se od pondělí do pátku schází v oratoři a každý den si chodí do malého obchůdku pro mléko z farmy. Důležitou součást střediska tvoří také zemědělská škola, kam jezdí studenti z celé Zambie.
A co tu děláme my?
Kromě toho, že vyháníme netopýry z půdy, bráníme se nočním náletům termitů a škrábeme si štípnutí od komárů a včel, se také věnujeme místním dětem a studentům. Každé odpoledne otevíráme oratoř, kde s místními dětmi hrajeme pohybové hry, stolní hry, zpíváme, tančíme a malujeme. Dopoledne máme každý svůj program. Já učím v nově otevřené mateřské škole, kde mám na starosti třídu předškoláků. Pavel v rámci jednoho projektu učí místní obyvatele sázení a pěstování stromků. A na zemědělské škole učí počítače. Ve volných chvílích opravujeme dobrovolnický domeček, kam bychom se měli brzy nastěhovat. Vrtáme, stěhujeme, malujeme, měníme okna, vytíráme a zabezpečujeme dům před zloději. Program máme tedy pořádně nabitý a na víkendový odpočinek se vždycky těšíme.