Ester nám přináší pár nových postřehů ze Zambie, některé pobaví, některé jsou k pláči. Ester ale nemizí úsměv z tváře.
Malá ukázka hovoru s policisty. Je to fakt směšné, zároveň k pláči. Zvlášť, když se to tak tady opravdu děje. Potvrzeno z více zdrojů. „Haló, strážníku, jsme v nebezpečí, stal se tady trestný čin.“ „Kde se nacházíte?“ „V Lufubu.“ „Jaké tam jsou silnice? Dá se přijet na místo autem?“ „Ano dá, přijeďte, rychle! Střílelo se tady.“ „A jaké měli útočníci zbraně? Velké?“ (Tady přichází zásadní moment. Zapírat. Zbraně jste neviděli. Protože když řeknete, že jste je viděli a ještě k tomu velké, policisté nepřijedou. Řeknou, že na to nejsou vybavení.) „Nevím, zbraně jsme neviděli.“ „A kolik bylo útočníků?“ „Útočníky tady držíme. Ale strážníku, přijeďte už.“ „A jsou to ženy nebo muži?“ „Strážníku, prosím!“ „Dobře.“ „Za jak dlouho přijedete?“ „Ale my nemáme zrovna na stanici auto.“ NEBO: „V autě došel benzín. Budete pro nás muset přijet.“ No. A tak není divu, že místní raději situaci vyřeší většinou po svém.Ne všechny zážitky jsou tak akční, ale překvapivé jsou možná stejně
Oratoř, kde děti tráví každé odpoledne, je stále zavřená. Děti vystřídaly krávy, které se tu pasou v neděli a státní svátky, aby měl náš pastýř volno. Kromě trávy a basketbalového hřiště, je v areálu oratoře i vodovodní kohoutek. Podezřele rychle nám v zásobníku mizela voda. Až jsme jednou v neděli zjistili, že krávy ten kohoutek umí otevřít a dělají si v oratoři jezero. Vůbec nejsou blbé. A když prší, všechny se shromáždí pod střechou basketbalového hřiště. Ale hrát zápas jsem je neviděla. Vždycky, když přijdu, dělají jakoby nic.
Uklizeno, navařeno
Jinak knihovna i kancelář v oratoři už září – je uklizeno! Dokonce nám svítí i světla. Jen když kluci nabídli pomoc s úklidem a já byla v kuchyni, z poličky zmizela baterka do hodin. „Kde je ta baterka?“, ptám se druhý den. Chvilka přemýšlení: „Nevím.“ „Ale no tak. Kde je?“ „Možná doma.“ Fakt tam byla. Ale přinesli ji zpátky. Stal se ze mě šéfkuchař. A kuchyň neutrpěla žádná zranění. Vařím hlavně v neděli a státní svátky. To má naše kuchařka Angela volno. Teď svátek připadl na pátek a já už jsem měla smrt v očích. Budu muset kuchat ryby! Neee! Ale naštěstí se jídlo z pátku přesunulo na sobotu. Uf. Těstoviny. To zvládnu.