Rozsvícené Brno

Super víkend čekal na Ondru a další adepty na dobrovolnickou službu v Brně-Líšni. „Afro“ víkend okořenila přednáška o kulturních rozdílech, hra Byrokracie i dobré jídlo.  

Víkend jsme zahájili večeří, po které následovala dobrodružná interaktivní křížová cesta, kterou pro nás připravila Terka a Nelča. Cesta nás dovedla vysoko nad obydlenou oblast, kde bylo dobře vidět, jak je Brno krásné. Pastva pro oči a i pro duši! Obzvláště když křížová cesta skončí na vyhlídce, a vy můžete zavřít oči, a vnímat Boha jako mnoho světel a zároveň jedno veliké v srdci. Protože studuji energetiku na VUT v Brně, tak jedna z velkých otázek, které si pokládám, zněla, kolikpak energie je asi třeba na rozsvícení tohoto Brněnského „stromku“?… V sobotu byl Africký den a my jsme mohli nejen ochutnat, co se v afrických zemí jí, ale také jsme se dozvěděli, co tam bývalí dobrovolníci (tzv. exáci) zažívali. V průběhu dne byly mnohé přednášky např: jak pracovat s dětmi, psychologie dětí, mezikulturní bariéry a zvláštnosti a citáty. Nejvíce mě pobavila přednáška o kulturních rozdílech, kde byla i názorná ukázka toho, co je v Africe normální a co ne. Matěj tak dostal svoji asi první chlapskou pusu – soudíce podle červenání a úsměvu. Během dne jsme měli i praktickou část příprav – roční dobrovolníci hráli hru Byrokracie a my „Bulhaři“ jsme se seznamovali s Bulharštinou a jejími záludnostmi. Po Byrokracii bylo na nejmenované Markétě P. znát, že se jí už chce asi trochu pryč ze všeho, co jí čeká, ale není cesty zpět. V neděli jsme byli na mši a po ní vyslechli přednášku, jak dále s dětmi pracovat a jak jim lépe porozumět. Pak jsme vše dlouze a osobitě zhodnotili, najedli se, uklidili a rozjeli do všech stran. Znělo mi v hlavě, jak mi opět kurz Cagliero mnoho dal, a tak jsem po sobě pár veršů zanechal. Je o co stát. Mějte druhé rádi. Nechte se milovat. K tomu nás Bůh zve. V tom nás Ježíš s Marií podporují. Dokud naše duše do ráje neodplují.

Ondra