Co bylo potom?

Je to už více než týden co jsem odletěla na misijní cestu do Zambie. V posledním příspěvků jsem popisovala jak proběhl let aaa teď přináším informace o tom, co bylo po tom.

Dříve než začnu chtěla bych vám ještě jednou nabídnout spolu účast na tomto díle a to finanční podporou. Částka ještě není vybrána a můžu slíbit, že pokud se vybere něco nad tuto cílovou částku, tak peníze určitě najdou své uplatnění. Je spousta věcí do kterých zde lze investovat, a tím alespoň částečně zlepšit situaci tady. https://www.darujme.cz/2405229
Na začátek bych vám chtěla představit místní salesiánské dílo. Naše centrum se nachází ve vesnici Lufubu. Součástí centra je zemědělská škola a proto tady máme opravdu hodně zvířat. Pro představu máme asi 800 slepic/kuřat, 50 prasat, krávy, kozy. Jelikož máme tolik zvířat a k tomu taky obrovské pole kde studenti pěstují zeleninu tak většinu toho co máme k jídlu je právě odtud.
Co tady dělám já?
Mým hlavním úkolem tady v Lufubu je práce v oratoři. Co je to oratoř? Oratoř je místo kde mají možnost děti a mládež z vesnice přijít a trávit smysluplně odpoledne. Pro místní je samozřejmě nejzajímavější jakákoli hra s balónem a tak i já, člověk který není úplně největší sportovní fanda, jsem objevila kouzlo těchto her a každý den se do oratoře moc těším. Oratoř navštěvují děti už od útlého věku cca od 2 let, ale často se taky stane, že přijde dítě třeba 10 leté a na zádech nese svého malého sourozence, protože rodiče nemají čas dítě hlídat. Někdy přijde dětí 20 někdy 50 někdy nepočítaně.
Nedílnou součástí salesiánského díla je kostel, kde jsou slouženy pravidelně nedělní mše. Během bohoslužby se tady tančí a nahlas zpívá, každému bych moc přála zažít tu atmosféru, tu jejich radost a sílu jejich hlasu. I když obvykle místní chodí ve špinavém, starém a roztrhaném oblečení, tak na mši přijdou vždycky v čistém a pěkném oblečení.
Poslední část díla je naše komunita, která se současně skládá jen ze 4 členů. Náš šéfek je otec Macarius (víc veselého a spontánního člověka jsem nikdy nepotkala) bratr Walter z Indie a dva dobrovolníci – Ondra a já.
Návštěvy u nás a návštěvy naše
Před pár dny k nám do komunity přijela návštěva z hlavního města Lusaky, aby natočili video o naší škole. Protože cesta z Lusaky není vůbec krátká, tak se tady do Lufubu mockrát nepodívali, a tak druhého dne jejich návštěvy br. Walter naplánoval výlet k nedalekým vodopádům Ntumba chusi, byla to opravdu nádhera.
28.9. u nás v ČR slavíme svátek svatého Václava, tady se samozřejmě tento svátek neslaví ale shodou okolností ve vedlejším městě – Kazembe žije v komunitě bratr František, který je taky z ČR, a zrovna tento den slavil narozeniny. A tak jsme se s komunitou vydali večer mu popřát, upekla jsem dort a jelo se. Myslím že měl opravdu velkou radost z této návštěvy a my také. Za poukázání stojí místní zvyk- slavnostní přinášejí nože oslavenci za zvuků hudby, oslavenec pak tímto nožem dort rozkrojí a všichni tančí. Tohle mě opravdu pobavilo!
Menu