Silvestrovská párty v Zambii

Tak jsme to oslavili, teda já na 150% a vzhledem k situaci v ČR, jsem rád že jsem měl tu možnost si zatančit s místními na spoustu pístní, povykládat se spoustou lidí, zasmát se a udělat radost mnoha lidem.

Silvestrovský večer byl opravdu krásný a nezapomenutelný. Za jednu věc se omlouvám, všem co jste mne finančně podpořili. Včera jsem asi 17 lidí na něco pozval (sami si o to řekli a když jsou ty svátky a byly Vánoce, nejde být sobecký) a zaplatil cca 200 korun aby si mohli dát jedno pivo nebo kofolu a klobásku. Naštěstí je tu v tomhle ohledu levno. Jedna věc mne, ale nakonec potěšila mimořádně. Když jsem poslednímu člověku, který mne oslovil, koupil za 10 korun něco jako pivo, tak mne vzal stranou a velmi se rozvykládal, že ani neví jak mi to může oplatit a tak jsem část jeho příběhu mohl vyslechnout a dát mu odpověď, kterou má Bůh pro každého z nás. Vzkázal jsem mu, že mne to může oplatit tak, že pomůže někomu jinému (činem, dobrým slovem, pozváním k něčemu osobnímu nebo darem a že nejde vůbec o mne, ale o to, co je za mnou, a to je Bůh. Odkazovat se na Boha je to nejkrásnější, co tu můžu šířit. Ne já tedy budu oslaven, ale on. Rozloučil jsem se s ním se slovy: “Buď světlem a zvi do svých starostí více Boha, ten ti dá dost sil…”.

Puzzle života

Dnes odpoledne jsem mohl zase rozmlouvat s jiným teenagerem a tak se vzduchem šířil další příběh, chtěl radu do života, jak zvládat nápor druhých, kteří ho nemají rádi a jen tak z nějakých vztahových důvodů se s druhými a i s ním chtěli bít. Také se mne ptal na to, jak pomoci druhým a jaké jsou následky alkoholu a jiných drog a jak s tím bojovat. Tady jsem mu radil ať se prvně snaží porozumět lidem a příběhu, který je za ním + ať se na to dívá více komplexně. Nakonec jsem opět doporučil ať nebere jen moje rady jako to co je pro něj nejlepší cesta, ale ať se zeptá na to stejné otce Francoa a sestry Hope. Skládanka má totiž být z více než jednoho dílu, jedině tak bude ušitá nám na míru. Ptejme se lidí a Boha a pak si skládejme naše puzzle s možností přeskládání.

Žít beze strachu a strádání

Zjistil jsem, že nepostrádám kontakty a to ani s vlastními rodiči. Proč ?  A je to dobře? Nevím, po téhle stránce je to pro mne momentálně nejlepší, žít tu naplno a vůbec se nestrachovat. Když se Bůh dokáže postarat o vše tady a dovedl mne sem, tak se samozřejmě stará o ty co jsem opustil.

Dost lidí mne tu stále pokládá za kněze a bratra salesiána, a i tohle téma je zajímavé. Má odpověď je vždy: “Nejsem a ani jím momentálně nehodlám být, touha by totiž měla jít ze srdce, a i když mám nespočet darů k tomuto povolání, věřím že kráčím po cestě, která je pro mne alespoň dočasně správná”. Žiju život, který mám svědomitě a jak já vnímám, že by to mohlo být v očích Božích správné. Žijte, svůj život a dávejte kolem sebe dost podnětu k lásce a svobodě žití.

PS: Roztančil jsem to na Silvestru, i když nás bylo +- kolem 30 a díky Bohu za to.

PSS: Zpěvy v kostele jsou nádherné, a tanec Pietera na dnešní mši byl do nebe volající Slávou.

PSS: Došel mi potvrzovací dopis a brzy pojedu do Lusaky pro Workpermits (pracovní povolení)

Happy New year

Menu