Na začátek se musím omluvit. Prvně jsem psala články, které jsem měla promyšlené, nebo si je alespoň přečetla dva dny později a opravila pár věcí. Teď píši narychlo a bez přemýšlení. Čas běží. Snažím se využít každou chvíli a mám spoustu nápadů. Nebo jej trávím s lidmi. Nebo modlitbami. Běží moc rychle. Máme tady adventní věnec. Zelený kulatý věnec je ale spíše výjimkou než pravidlem. První večer jsme se modlili a já navrhla na začátek, stejně jako u nás doma, zhasnout světla a modlit se pouze při světle první svíce. Tehdy jsem cítila, že je pro mě výsadou strávit tyto Vánoce s těmito lidmi. S holkami (dvěma dobrovolnicemi) jsme pekly cukroví – perníčky, vanilkové rohlíčky, pudinkové sušenky či linecké. Názor jednoho bratra: je to moc sladké. Já mu řekla, že to je účel, že se toho nejí plné hrsti. A on mi odpověděl, že když byl mladší, tak toho vždy snědl mísu na posezení 😀 Výzdoba je pestrá: barevná blikající světýlka, nápisy, velké betlémy, Santa všude, vánoční koledy nejen v rozhlase, ale i v kostelích.

Vánoční oslavy

Kluci v Boy´s Home měli Vánoční večírek – projevy, večeře, vystoupení, rozdávání dárků (s Miou jsme jim dali krabičku, srdce s citátem, bonbon a kapesníček s vyšitým jménem). A společné zpívání písniček. A tančení. Moc krásný večer venku na trávě při svitu hvězd. Další den strávili v bazénu v jednom hotelu (plavat umí sotva dva nejstarší kluci, přesto strávili ve vodě bez přestávky cca čtyři hodiny). Vánoce budou trávit doma s rodinou. Já budu trávit Vánoce s dobrovolníky (v komunitě to až tak neslaví). Mají zde krásný stromeček před školou a kluci přemýšleli o tom, že ho v noci podřežou. Ale Mia navrhla palmu, když už jsme v Africe. Každý z nás má jinou tradici štědrovečerní večeře, takže nakonec budeme grilovat rybu, kuře, zeleninu a koupíme brambory (poprvé za tu dobu, co jsem tady). Jako dárek si navzájem předáme dopis s příběhem/citátem/čímkoli pro konkrétní osobu. A v devět hodin večer je ve farnosti mše. Další den jsme pozváni do noviciátu na zabíjačku prasete A od 26. 12. do 6. 1. budeme na pobřeží ve městě Cape Coast, kde si kromě pláže (jeden z kluků je nadšenec windsurfingu a je v tom velmi dobrý) projdeme hrady, na kterých drželi otroky před posláním do Ameriky a místní největší park se slony (zatím jsem neviděla žádná typická africká zvířata – kromě chřestýše). Vánoce jsou pro mě kouzelným časem. A zejména tady se učím přátelství, lásce a víře v Boha, který vládne všemu. Myslím neustále na všechny. Dostala jsem úžasné vánoční dopisy od některých přátel. Děkuji. A i těm, kdo si na mě prostě jen vzpomenete a možná pošlete do nebe nějakou modlitbu. Není to tu vždy lehké. Radost je tu silná, ale stejně tak i smutek, bolest, strach či zmatek. Ale právě v těchto chvílích se u mě vždy objeví nějaký anděl a pomůže mi. Takže děkuji všem, kteří na mě myslí. Díky vám můžu pomáhat lidem kolem sebe. Často je to to nejdůležitější, co tu mohu udělat – šířit radost, sdílení zážitků, naslouchání a drobné pomoci. Krásné prožití těchto Vánoc, ať máte kolem sebe lásku, radost a pokoj i v novém roce. Petra Šmardová