Jazyk jako rozpoznávací znamení a kouzlo Vánoc

Jak se slaví Vánoce v Ghaně? A víte, jak se jmenuje každý druhý muž v Ghaně? Přečtěte si novinky od dobrovolnice Petry Šmardové.

Místní jazyk Twi (čti čwi)

Oficiální jazyk Ghany je angličtina. Přesto zde je přes 50 dalších jazyků. Tam, kde jsem, se mluví Twi. Většina lidí zde mluví Twi. Většinu dne se tak baví moji kluci v Boy´s Home, lidé na ulici na mě mluví v Twi, při nakupování, studenti střední školy, kuchařka či uklízečka. Všichni mě chtějí učit jejich jazyk. Dvakrát týdně máme hodinu Twi ve škole s jedním učitelem. A jde to pomalu, pomalu. Učí nás pouze mluvenou verzi, aby nám to ulehčil. A ráda se s vámi podělím o pár zajímavostí.

Prvně jména – každý zde má ghanské jméno a k tomu někdy i druhé a třetí. Ghanské jméno dostanete podle dne v týdnu, kdy jste se narodili. Najděte si svoje.

Den v týdnu Muž Žena
Pondělí Kwaďo Adwoa
Úterý Kwabena Abena
Středa Kwaku Aku
Čtvrtek Yao Yaa
Pátek Kofi (téměř každý Ghaňan je Kofi) Afia
Sobota Kwame Ama
Neděle Kwasi Akosia
  • Mají představu, že většina bělochů se narodila v neděli, takže na nás kromě Obrůny = běloch volají i Akosia. A já na to slyším, protože jsem se opravdu narodila v neděli. Jinak se tu na druhé běžně volá Sssss
  • Dále dostáváte jméno podle toho, jak jste se narodili – například jako první mužský potomek, starší z dvojčat apod.

Základní fráze

Akwaaba. (Vítej.) – Ohutusen? (Jak se máš?) – Mehuje pá. (Mám se velmi dobře.) – Navonsue? (A ty?) – Menso mehuje. (Taky se mám dobře.) – Wokohe? (Kam jdeš?) – Mekofie. (Jdu domů.) – Očena jebešija. (Naviděnou zítra.)

Jinak můj zápisník čítá již 17 popsaných stránek slovíček. Líbí se mi, že náš učitel s námi hlavně procvičuje a snaží se pracovat i s dřívějšími slovíčky.
Největší problém je výslovnost, kdy opravdu nikdo z dobrovolníků neslyší rozdíl mezi větou oznamovací a otázkou nebo kladnou či zápornou větou.
Ve škole mají hodinu místního jazyka na celém prvním stupni a skládají z něho zkoušky. Jinak mají zakázáno mluvit Twi ve škole, pouze anglicky. A ve čtvrté třídě jim začíná francouzština (všechny okolní státy mluví francouzsky).

V neděli ráno v šest hodin mají v komunitě anglickou mši s překladem do Twi. Je tam jen pár místních lidí a trvá pouze hodinu. Přesto je mi bližší než hlavní mše ve farnosti. Také navštěvuji velmi často dětskou mši, kterou má otec Nikolas (Ital).

Poslední hodinu Twi jsme se zeptali, co by nám pomohlo za fráze, pokud pojedeme na pobřeží a nechceme být za turisty.
A tak jsme dostali seznam frází jako: Nejsem cizinec. Cena je příliš vysoká. Potřebuji kakat. Chci málo pálivé jídlo. aj.

A víte, že tímto jazykem pravděpodobně mluví více lidí než česky?

Jazyk je opravdu rozpoznávací znamení, pokud chcete ukázat, že vám na lidech záleží. Nejde o to, co říkáte. Otázka „Jak se máš?” je fráze, nikdo neočekává, že mu řeknete svoje pocity či trable. Ale je to vyjádření, že si druhého vážíte. Opravdu nechápu mnoho věcí tady a nesouhlasím s nimi, ale to neznamená, že je nemůžu milovat. A tak se to pomalu učím.

První slovo, které jsem se tu naučila, bylo: „Kakra, kakra.” A znamená to „Pomalu, pomalu.” A ani nevíte, jak to vystihuje vše tady.

Advent a Vánoce

Na začátek se musím omluvit. Prvně jsem psala články, které jsem měla promyšlené, nebo si je alespoň přečetla dva dny později a opravila pár věcí. Teď píši narychlo a bez přemýšlení.
Čas běží. Snažím se využít každou chvíli a mám spoustu nápadů. Nebo jej trávím s lidmi. Nebo modlitbami. Běží moc rychle.

Máme tady adventní věnec. Zelený kulatý věnec je ale spíše výjimkou než pravidlem. První večer jsme se modlili a já navrhla na začátek, stejně jako u nás doma, zhasnout světla a modlit se pouze při světle první svíce. Tehdy jsem cítila, že je pro mě výsadou strávit tyto Vánoce s těmito lidmi. S holkami (dvěma dobrovolnicemi) jsme pekly cukroví – perníčky, vanilkové rohlíčky, pudinkové sušenky či linecké. Názor jednoho bratra: je to moc sladké. Já mu řekla, že to je účel, že se toho nejí plné hrsti. A on mi odpověděl, že když byl mladší, tak toho vždy snědl mísu na posezení 😀
Výzdoba je pestrá: barevná blikající světýlka, nápisy, velké betlémy, Santa všude, vánoční koledy nejen v rozhlase, ale i v kostelích.

Vánoční oslavy

Kluci v Boy´s Home měli Vánoční večírek – projevy, večeře, vystoupení, rozdávání dárků (s Miou jsme jim dali krabičku, srdce s citátem, bonbon a kapesníček s vyšitým jménem). A společné zpívání písniček. A tančení. Moc krásný večer venku na trávě při svitu hvězd. Další den strávili v bazénu v jednom hotelu (plavat umí sotva dva nejstarší kluci, přesto strávili ve vodě bez přestávky cca čtyři hodiny). Vánoce budou trávit doma s rodinou.

Já budu trávit Vánoce s dobrovolníky (v komunitě to až tak neslaví). Mají zde krásný stromeček před školou a kluci přemýšleli o tom, že ho v noci podřežou. Ale Mia navrhla palmu, když už jsme v Africe. Každý z nás má jinou tradici štědrovečerní večeře, takže nakonec budeme grilovat rybu, kuře, zeleninu a koupíme brambory (poprvé za tu dobu, co jsem tady). Jako dárek si navzájem předáme dopis s příběhem/citátem/čímkoli pro konkrétní osobu. A v devět hodin večer je ve farnosti mše. Další den jsme pozváni do noviciátu na zabíjačku prasete

A od 26. 12. do 6. 1. budeme na pobřeží ve městě Cape Coast, kde si kromě pláže (jeden z kluků je nadšenec windsurfingu a je v tom velmi dobrý) projdeme hrady, na kterých drželi otroky před posláním do Ameriky a místní největší park se slony (zatím jsem neviděla žádná typická africká zvířata – kromě chřestýše).

Vánoce jsou pro mě kouzelným časem. A zejména tady se učím přátelství, lásce a víře v Boha, který vládne všemu.

Myslím neustále na všechny. Dostala jsem úžasné vánoční dopisy od některých přátel. Děkuji. A i těm, kdo si na mě prostě jen vzpomenete a možná pošlete do nebe nějakou modlitbu. Není to tu vždy lehké. Radost je tu silná, ale stejně tak i smutek, bolest, strach či zmatek. Ale právě v těchto chvílích se u mě vždy objeví nějaký anděl a pomůže mi. Takže děkuji všem, kteří na mě myslí. Díky vám můžu pomáhat lidem kolem sebe. Často je to to nejdůležitější, co tu mohu udělat – šířit radost, sdílení zážitků, naslouchání a drobné pomoci.

Krásné prožití těchto Vánoc, ať máte kolem sebe lásku, radost a pokoj i v novém roce.

Petra Šmardová

Menu