Ne všechno, co se třpytí, je zlato

Ghana, a zvláště oblast, ve které působím, je známá svými krásnými látkami a oblečením a na první pohled vypadá vše nádherně.

Mnoho žen se tu živí jako švadlena a proto není problém mít šaty ušité na míru. Zvláště ženy tu mají velmi oblé tvary (nejen poprsí, břicho, boky, ale zvláště vypouklý zadeček), které švadleny umně zapojí do oblečení. Můžete vidět nádherné střihy, které najdete na módních přehlídkách. Také bižuterie je rozšířená. Ženy zde nosí pouze šaty či sukně, málokdo nosí kalhoty (my dobrovolnice jsme jako evropanky i v tomhle nápadné, kromě kůže, čepice na hlavě či batůžku). Matky mají často s sebou kolem těla látku 3 x 1 metr pro dítě (něco na způsob šátku, dítě je vzadu na zádech po většinu dne, zavazování je velmi primitivní). Také není problém najít oblečení všech drahých módních značek. Zní to krásně … na první pohled. A ten druhý?

Lesk a bída krásy

Chvíli pozoruji. A pak přichází smutek. Připomíná mi to, když najdu v seconhandu krásný kousek oblečení, ale po chvíli vidím buď skvrnu, zteřelou látku či díru. I tady ne všechno, co se třpytí, je zlato. Švadleny často používají nekvalitní nitě, takže se po čase oblečení rozpadá ve švech (dle známého montérky na práci vydrží půl roku). Navíc neumí zakončovat nitě, takže vám koukají všude možně, detaily se moc neřeší. Látka je většinou čistá bavlna (myslím si), takže je trochu těžká a při zpocení saje vlhkost. Do Afriky proudí spousta oblečení světových značek (Desigual, Tommy Hilfiger, Tom Tailor, Billabong … ). Ale protože se oblečení kupuje často na trzích na zemi a zmuchlané, značka tu nic neznamená. V Sunyani na trhu je vidět obrovské množství věcí, ale málokdo má peníze si něco koupit (kdysi jsme se o tom učili ve škole, tady to vidím). Oblečení na trzích je většinou z druhé ruky, často stojí okolo 25–40 Kč (je tu jen málo kamenných obchodů, dražších cen). Oblečení se často pere v ruce, při praní se často opotřebovává. Kvůli teplému počasí si rádi posedíte na zemi, moji kluci se každý den vrací špinaví ze školy – své oblečení perou každý den cca 40 minut (mýdlo, kýbl). Do školy se chodí v uniformách (každé dítě má asi dvě uniformy, některé školy zavádí jinou uniformu pro určité dny, např. pátky). Vládne tu myšlenka gentlemana, takže je běžné dbát na boty bez bahna a prachu (zajímavé ve městě, kde je minimum silnic s pevným povrchem, převážně hlína, bláto). Zároveň se nosí kalhoty s puky a košile. Od naší kuchařky jsem dostala náušnice s místním znakem, které mi koupila na trhu. Na obalu: 0,05 karátů zlata, made in France. Stály 5 Kč.

Ráda bych zmínila ještě jednu historku. Před odjezdem na jedné svatbě jsem si manžela své kamarádky dobírala, že má tričko z Brněnky (maloobchodní síť v Brně). Měl tam malého krokodýla. Dostala jsem vysvětlení, že je to velmi drahá značka Lacoste. Den po napsání tohoto článku jsem byla ve městě a vidím v jednom krámku kraťasy podobné mým, které tu nosím nejvíce a ráda. Zaujaly mě, ráda bych měla další. Šla jsem si je koupit a zjistila, že jsou značky Lacoste! Byly drahé (zde v Ghaně 200 Kč – v Česku je cena okolo 1500 Kč), ale pro tu legraci … doma jsem zjistila, že mi jsou malé. Takže jsem je nabídla Mie – mojí spoludobrovolnici.

Tajemství copánků

Zapomněla bych prozradit tajemství krásných copánků místních žen. Možná to mnoho lidí ví, já byla překvapená. Dojdete do obchodu, vyberete si barvu umělých vlasů, které vplétají do cca 2 cm dlouhých původních vlasů žen. Celá procedura stojí okolo 350 Kč a zabere cca 9 hodin času. Zjistila jsem, že existuje nespočet variant účesu, které takto jdou vytvořit. Nevím, zatím se mi nechce něco takového zkusit. Uvidím později.

Je to jiné

Jak jsem si představovala Afriku? Nevím, asi jednoduše. Nyní vidím, že tu není nic jednoduché s jednoduchým řešením. Nerada bych vytvořila představu chudé ubohé Afriky. Je to prostě jiné. Když by se někdo z místních začetl do prvních článků na blogu Módní peklo, také by se smál. Máme vlastní, občas daleko více smutnější věci v Česku. A nyní to vidím víc a víc. A hlavně, štěstí člověka nespočívá ve věcech, inteligenci, jednoduchosti či možnostech. Štěstí se hledá uvnitř nás.

Petra Šmardová

 

Menu