Pocit dobře odvedené práce vítězí
Anglie

Koncem listopadu se změnil náš dosavadní pracovní režim. Začali totiž celodenní duchovní obnovy ve školách čtyřikrát týdne. To si žádá více energie a koordinace. Celý tým kmitá. Po 14 dnech ale mohu myslím prohlásit, že se to vydařilo. Pracovní povinnosti se podařilo proložit divadlem a žehnáním Betléma v centru Glasgow. Zpěv vánočních koled nechyběl.

Zdravím vás v první půlce prosince. Mám zprávy, že v Česku je na většině míst bílo. Tady ve Skotsku jsme viděli sněžení asi dvakrát, ale víceméně hned se vše rozpustilo. Občas je ráno námraza. Světla je tu čím dál tím míň a je fakt zvláštní, že když jsme kolem osmé na cestě do školy, je stále docela tma. Už asi chápu, proč jim tu škola začíná nejdřív 8:45… Jsme ve srovnání s ČR jen trošku severněji, ale zjistila jsem, že proti domovu zde máme o celou hodinu kratší den, a tedy i delší tmu. A co je nového? Koncem října se vrátila sestra Gill, takže už jsme v plném počtu. Je to zase nová energie a studnice nápadů. A to se při práci s mládeží hodí vždycky. Od posledního dopisu jsem měla možnost zažít některé svátky a zvyky, které jsem doposud takhle osobně a přímo nezažila. Šlo o Halloween, Bonfire night a Den díkůvzdání. Ne, že bych o nich neslyšela (srdečně zdravím paní profesorku Daňkovou!), ale být v té době v cizí zemi, kde jde o tradici, je prostě něco jiného. Domy byly kolem Halloweenu nazdobeny všemožně – dýně, strašidla, pavučiny, kostlivci. Během Bonfire night zase bylo vidět a slyšet velké množství ohňostrojů. No a Den díkůvzdání je sice americký svátek, ale protože v komunitě dvě Američanky máme, nemohli jsme oslavu vynechat. Holkám se to moc líbilo, sestry si daly záležet. Měli jsme velkolepou večeři – krocana, šunku, brambory, kukuřici a další zeleninu, přípitek i dezert. Začátkem prosince byl zase svátek sv. Mikuláše, který jsme slavili po belgickém způsobu, aby měl radost zase dobrovolník Maxence. V Belgii je zvykem večer před svátkem sv. Mikuláše umístit před krb své boty a k tomu sklenici mléka a sušenky pro Mikuláše a mrkev pro jeho koně. My tu v domě krb nemáme, tak jsme své boty umístili před televizi. A představte si, že do rána každý z nás ve svých botách našel sladkosti i ovoce. Je fascinující, jak každá země má své specifické zvyky a tradice. V něčem se s jinými zeměmi prolínají, v něčem se úplně liší. Stejně tak jako Vánoce. Tady ve Skotsku se děti netěší na Ježíška, ale na Santu Clause. V této době už je všude plno vánočních dekorací, nazdobených stromečků (i my tu v domě už jeden máme) a z rádií jsou slyšet vánoční písničky. Společně s komunitou jsme se 1.12. vydali do centra Glasgow, kde proběhlo žehnání vánočních Jesliček. Dětský sbor a žesťové nástroje měli připraveno několik anglických koled, promluvil starosta města a scénu z Betlému požehnalo několik duchovních z různých církví. Byla to ekumenická akce a bylo to moc krásné. Velkým a krásným zážitkem pro mě bylo vánoční divadelní představení Petr Pan, na které nás pozvala bývalá dobrovolnice URSpace. V současné době studuje herectví a se svým ročníkem nastudovali toto představení. Bylo plné hudby, zpěvu a tance. Moc jsem si to užila! Obě tyto akce byly příjemným zpestřením pracovního týdne. Koncem listopadu se také změnil náš pracovní režim. Začali jsme totiž realizovat celodenní retreats = duchovní obnovy. Rozdíl oproti předchozím programům je v tom, že pracujeme s jednou větší skupinou (cca 40 studentů) celý den. Obnova má obvykle nějaké téma. V jedné ze škol to bylo studenty pátého ročníku tématem Vděčnost. Studenti šestého ročníku s námi zažili obnovu na téma Křesťanské vedení. S nimi jsme se hodně zaměřovali na umění rozlišit své kladné vlastnosti a jak je rozvíjet dál. V druhé ze škol byl tématem Advent. Se studenty druhého ročníku jsme se zaměřili na to, jak každý z nás může téma každé adventní neděle, tedy naději, pokoj, radost a lásku, prakticky rozvíjet ve svých rodinách. Každý z nich si nakreslil svůj adventní věnec a napsal si do něj výzvy, které se pokusí během adventu překonávat. Celodenní programy jsou náročnější na přípravu, realizaci i koordinaci během dne. V průběhu dne samozřejmě nechybějí hry a povídání s účastníky. Programy si stále užívám a v realizaci se zapojuji čím dál tím víc, z čehož mám radost. Teď během posledních dní jsem si vzala na starost vedení jedné z aktivit. Měla jsem strach, abych se v průběhu vysvětlování někde nezasekla nebo si nemohla vzpomenout, co chci anglicky říct, a aby mi studenti vůbec rozuměli a pochopili mě. Ale s Boží pomocí to všechno dopadlo nad očekávání dobře. Celý tým mi „kryl záda“ a účastníci spolupracovali. Na konci mi to přišlo vlastně neuvěřitelné, že se to povedlo. Osobního volna teď bylo poslední dobou míň, a proto se ke konci týdne už dostavila únava. Ale zažívám i pocit dobře odvedené práce, a to je bezva. Začátkem prosince jsme se celá komunita přesunuli do druhého salesiánského domu tady v Glasgow, kde jsme měli možnost vyslechnout povídání sestry Gill a sestry představené Pauline o nedávno skončené generální kapitule kongregace salesiánek – FMA v Římě. Je super, že jsme měli možnost vyslechnout, jak se sestry salesiánky z různých koutů celého světa setkaly, i to, jaké cíle si pro další období vytyčily. Taky mě zahřálo u srdce, když sestra Gill vyprávěla, že se setkala s českými salesiánkami a řekla jim o mě. Bohužel je osobně neznám, ale jsou to krajanky, tak třeba někdy v budoucnu… Velkou radost mám z toho, že díky vánočním prázdninám, které jsme dostali, se dostanu na Vánoce domů. Než se jako dobrovolníci rozjedeme do svých domovů nebo na poznávání Anglie, budeme mít společný vánoční večírek. Asi před 14 dny jsme si každý/á z nás vylosovali, komu z komunity opatříme drobnost k Vánocům. Jsem zvědavá, co Secret (= tajný) Santa, přinese každému z nás. Zpět do Glasgow se budu vracet začátkem ledna, kde po pár dnech příprav opět začnou celodenní obnovy ve školách. Přeji vám krásný zbytek adventu a opravdu radostné Vánoce. Kéž nás vánoční poselství a vzájemná blízkost „nakopne“ do konání dalších dobrých skutků a také načerpáme energii do všedních dní.

Děkuji moc za podporu a za to, že na mě myslíte. I já na vás často myslím!