V Praze palmy nerostou!

Kamča Dušková se po dlouhé době chystá na cestu domů. V Mexiku prožila 15 měsíců, loučení nebude snadné.

Milí čtenáři, tak už je to tady – můj dobrovolnický pobyt se blíží do finále. Už máme za sebou oslavy Día de los Muertos, svátku zemřelých, a já od té doby každý den s lehkým zděšením koukám na kalendář a nechce se mi věřit, ale už mi tu opravdu ubíhají poslední dny a v pondělí 19. listopadu opustím brány místního dětského domova napořád. Má duše je plná protichůdných pocitů. Na jednu stranu už se moc těším do Čech, na rodinu a na přátele; jsem zvědavá na to, co všechno se změnilo v Praze a v mých rodných Českých Budějovicích. Na druhou stranu jsem smutná při představě, že opustím všechny ty děti tady, které mi už za tu dobu tak nějak „přirostly k srdci“, že se budu muset smířit třeba i s tím, že v Praze palmy nerostou a občas je strašná zima, no a pak mi taky bude děsně chybět mexické jídlo, které se v Čechách prostě sehnat nedá – třeba nopály, čerstvé kukuřičné tortilly, tamarindové sladkosti a tak. Jsou to už tři roky od doby, kdy jsem se začala připravovat na svůj „dobrovolnický rok“ a kdybych se mohla vrátit zpět v čase a znovu se rozhodnout, učinila bych stejnou volbu jako tenkrát.
V mém dosavadním životě to byla zatím ta nejlepší zkušenost, a vážně – nepřeháním.
Jela jsem do Mexika za dětmi s představou, že jim pomůžu „vytáhnout“ a objevit jejich talenty, a přitom jsem vlastně jela objevovat samu sebe. Dostala jsem příležitost k projevení vlastní kreativity – začala jsem kreslit, malovat, hrát na kytaru, vyrábět lapače snů. Z Mexika se pro mě stala srdeční záležitost a já doufám a věřím, že se sem někdy budu moct znovu podívat. Na závěr bych ještě chtěla moc poděkovat všem milým lidem, kteří neváhali přispět penězi na zdar mé dobrovolnické mise, stejně tak i všem těm, kteří nám poslali finanční příspěvky na dostavbu nových umýváren a na zakoupení náhradních hudebních nástrojů, které se ztratily při opakovaných vloupáních, jichž tu od začátku letošního roku proběhlo asi sedm, bohužel. Těším se tedy na shledanou v České republice! Hezké svatomartinské oslavy i připomenutí výročí sametové revoluce vám přeje Kamila Dušková