O čem sní mladí kluci v Africe? Jakou mají představu o „západních“ zemích? Díky mému pobytu tady se mi pomalu daří aspoň trochu nahlédnout do jejich světa a o něco lépe pochopit, jak přemýšlejí…
Sny do budoucna
Už je to víc než půl roku, co denně trávím čas mezi dětmi a mladými lidmi v Keni. Během té doby jsem měla spoustu možností s nimi povídat o všem možném – od úplně obyčejných témat až po hodně vážná a osobní. Vím, že většina kluků má za sebou dost těžké dětství, proto se jich moc nevyptávám na jejich minulost. O to víc mě potěší, když se někdo sám od sebe rozhodne mi vyprávět o své rodině, proč utekl z domova, o životě na ulici… Někdy taky přijde řeč na to, jaké mají sny do budoucna.
Pilot letadla
Nejčastější odpověď je: chci být profesionální fotbalista. Kluci milují fotbal. Mají své oblíbené týmy – většinou z Anglie, Španělska nebo Jižní Ameriky. Slavní fotbalisté jako Messi nebo Ronaldo jsou jejich největšími vzory. A když to není fotbal, tak basketbal. Ti malí taky často řeknou, že chtějí pracovat jako pilot letadla, případně pak doktor, učitel nebo kněz. Jedno je ale jisté: většina z nich by chtěla odejít z Afriky.
Bůh má důvod…
Místní děti, a nejenom děti, se hodně zajímají o to, z jaké země pocházím, jaký je tam život – a taky jak dostat vízum a kolik stojí letenka. Spousta kluků mi řekla, že jejich největší sen je žít v Evropě, nebo aspoň kdekoli jinde než v Keni. Tato země má hodně problémů, pro mladé lidi je náročné najít si práci, a to i když úspěšně dokončí školu. Jeden kluk, asi 16 let, mi řekl: „Vím, že kdyby se mi jen podařilo dostat do Evropy, můžu být úspěšný. Tam jsou všichni hodní, tam má každý člověk šanci. Ne jako tady v Keni. Kdybych se tam jen nějak dostal, vím, že se mi můžou splnit všechny moje sny…“ A potom dodal: „Ale možná, že Bůh má pro to důvod, že jsem se narodil tady a ne tam…“
Bohatá Evropa
Jindy se mě někdo zeptá: „Jsou v tvojí zemi taky chudí lidé?“ A když řeknu, že ano: „Vážně? Já myslel, že v Evropě jsou všichni bohatí…“ Jejich představy o Evropě jsou trochu zkreslené. Někdy po mě chtějí peníze, nebo abych jim koupila třeba mobil nebo zaplatila školu. Nemůžou uvěřit, že tolik peněz nemám – jsem přece z Evropy! Říkám si, že by byli překvapení, kdyby se do Evropy opravdu podívali. Že i když mají lidé spoustu věcí, tekoucí vodu, elektřinu, auto… hodně z nich je pořád nešťastných. Jeden místní salesián o tom hezky mluvil – že lidé v Americe nebo Evropě jsou možná bohatší než lidé v Africe, ale hodně jich není věřících, nemají hodnoty, o které se opřít, nemají dobré vztahy s druhými… Pro mě je tohle připomínka, jaké mám štěstí, že jsem mohla začít život v dobrých podmínkách, ale zároveň připomínka toho, co je v životě opravdu důležité.
