Stoly, židličky a spousta důvodů k radosti

Čas v Zambii plyne jinak. Ten můj se s novým školním rokem v Česku zase rozběhl o překot. Tam se nespěchá… Všechno funguje jinak, a přesto je v mnohém podobné. Za ten rok se tady možná ani tolik nezměnilo. Nejvíc jsem se změnila já. A část mého srdce už navždy patří zambijským dětem.

Chtěla bych vám ze srdce poděkovat za veškerou podporu během celé mé služby – za všechny zprávy, hovory, modlitby i finanční příspěvky. Bez vás by to nešlo!
Během roku jsem učila v místní školce, na základní škole i na střední. Často jsme se potýkali s nedostatkem vybavení. Dětem chyběly tužky, gumy i sešity, ale také funkční židličky a stolky. Jak můžete vidět na fotografiích, s nepříznivou situací si poradily po svém, jako vždy originálně.

Dobré dílo se podařilo

Na konci služby mi ještě zbývaly nějaké finanční prostředky, a tak jsem se rozhodla podpořit školku a základní školu nákupem dřevěných stolů a židliček do jedné z tříd. Jejich výrobu měla částečně zajistit truhlářská škola v nedalekém salesiánském středisku v Kazembe. Všechno se bohužel nepodařilo zařídit ještě během mého pobytu. Projekt jsem tedy zaplatila a předala potřebné instrukce s tím, že jeho dokončení už budu sledovat na dálku.
O to větší radost jsem měla, když mi nedávno napsal salesián otec Chris a poslal fotografie potvrzující, že stoly a židličky konečně dorazily! Moc mě to potěšilo a věřím, že stejnou radost udělaly i dětem.
Díky vaší podpoře jsem mohla do školy pořídit také několik knížek. Děti potřebují čtení opravdu hodně procvičovat, jenže často nemají z čeho… Na konci svého působení jsem měla možnost si s nimi během hodiny číst. Bylo úžasné sledovat, s jakým nadšením se do příběhů pouštěly.

Díky vám!

Společně s Terezkou jsme podpořily také školní knihovnu u sester, kam jsme nakoupily anglické knihy, například Harryho Pottera, Hraničářova učně nebo Pána prstenů. Nezapomněly jsme ani na naši oratoř, pro kterou jsme pořídily nové vybavení. Děti měly obrovskou radost, že mají zase s čím si hrát.
Tohle všechno by ale nebylo možné bez vás a vaší pomoci. Moc vám děkuji, že jste v tom byli s námi a pomohli nám přinášet dětem radost. Díky vám jsme mohly vykouzlit spoustu dětských úsměvů a zanechat za sebou alespoň malou kapku dobra.

Markéta Bernardová, bývalá dobrovolnice v Zambii (edit. SADBA)