Touhu po misiích mám v sobě už od dětství. Když jsem se začala připravovat na dobrovolnou službu, řekl nám jeden moudrý kněz, ať si nemyslíme, že jedeme pomáhat, naším posláním je milovat. V srdci jsem nějak pochopila, že jet „musím“. A tak rok života věnuji mladým na jedné střední škole v Tanzanii.
Prší a jde se na pole, zapojují se všichni a dobrovolnice nezůstávají pozadu Nad ránem mě probudí silné bušení kapek na střechu, ještě za tmy otevírám dveře svého pokojíku. Skočím…
Dobře uzavřít přeplněný kufr a jít si a chvíli lehnout. Předodjezdový stres vytočený v posledních týdnech na maximální obrátky už konečně opadl. Co jsem nestihla do teď už je v rukou Božích.…