Moje první dojmy

Již je tomu měsíc, co jsem se vydal do Bulharska za účelem dobrovolnictví. Za tu dobu mám zážitků a postřehů jako za celé roky. 

Tak třeba, že …
– jsme byli účastní vysvěcení nového biskupa v hlavním městě Bulharska Sofii.
– je zde vidět spousta českých stop, ať už se jedná o jakýkoli průmysl.
– jsem poznal cikánskou čtvrt Machala, kde, zvláště v horní části, panuje chudoba, ale též ve velkém množství obrovská solidarita a štědrost.
– jsem mohl spolu s dalšími vypomáhat na stavbě – vymalování místností, skládání nábytku atd.
– jsme byli účastni vysvěcení nové stavby – střediska pro veřejnost, včetně kostela.
– jsem si mohl porovnat rozdíly českého a bulharského McDonaldu = každý má svoje
– bulharština je kapinku podobná, ale “jít napravo”, “úžas”, “čas” či “pozor” opravdu neznamenají to samé
– jsme oslavili zakladatele salesiánů Dona Bosca, ovšem v malém počtu kvůli opatřením
Tato země s rozlohou 110 994 kilometrů je velmi krásná a moc se mi zde líbí. Řekl bych, že jsem z pozice dobrovolníka získal nový nadhled. Tato země v jihovýchodní Evropě není jen o moři, horách a ani o dobrém jídle. Je zde možné spatřit mnoho chudoby, vyvážené velkou dávkou solidarity a štědrosti. A proto mějme na paměti, že jsou věci, které nemůžeme brát ani zdaleka jako samozřejmosti. A proto si važme všeho co máme.
Menu