Afričančata“ jsou hlučná, vynalézavá, pěkně živá, stále se usmívají a slovo nuda je s nimi vyloučené, píše v dalším dopise dobrovolnice Markéta, v Zambii přezdívaná Maggie.

V Africe, tam žijou sloni a podobná zvířata, mezi stromy je tam honí Afričančata,
načančané Afričanče jako uhel černé je, ráno skočí na saranče a jede do Zambie.
___

Naše Afričančata sice nehoní slony, zato však s velkou oblibou honí nás 😉.

A jaká jsou ta naše Afričančata?

• Jsou velmi živá, stále usměvavá a vynalézavá. Nemají skoro nic, ale umí si poradit.
• Klouzačku nahradí nakloněná plošina vedle schodů, švihadlo nebo třeba tašku si vyrobí z kroužků, které najdete pod víčky od pet lahví… Jako míč mají svázané hadrové koule.
• I velmi malé děti se často starají o své ještě mladší sourozence. Někdy máme třeba v oratoři malou holčičku s miminkem na zádech…
• Úsměv od ucha k uchu je také jasným znamením našich dětí. Mají radost když hrajeme hry, zpíváme nebo prostě jenom běháme. Jsou nadšené z každé blbiny, kterou pro ně vymyslím.
• Moc se mi líbí, jak jsou pohybově schopní, nejen po stromech (někdy i po mě 😉) lezou jako opice.
• Dokáží být taky pěkně hlučné. Po některých dnech ve školce mi praská hlava.
• Hrozně rády se fotí a nejradši v nějaké “husté” póze 😁.

Tak a teď už máte možná trochu lepší představu o našich dětech… Opravdu se s nimi nenudíme.

Ach, ty změny počasí…

Od posledního dopisu už uběhl měsíc. Pár věcí se změnilo. Období sucha nahradilo období dešťů. Sice zatím neprší zas tak moc, ale když spustí, tak to stojí za to.

Na těchto dvou fotkách můžete vidět porovnání, co přinesla změna počasí. První je focená 20. 10., druhá 24. 11.. No docela se nám to tu pěkně zazelenalo. Tráva roste o sto šest. Nemáme tu však sekačku, ale kluci se ohánějí takovými zahnutými mačetami a trávu sekají celkem pěkně.

Také začala sezóna manga a avokáda. Užíváme si je plnými doušky. Manga sušíme a dokonce jsme zkoušely péct i buchtu s mangem, je to ale příběh sám o sobě…

Aneb jak je to tu s elektřinou

Elektřinu dodává firma zvaná ZESCO. Takže když se o ní mluví, je to vždycky ZESCO. No a oni jí nemají dost pro všechny současně, takže střídají, kterou oblast zrovna připojí a kterou ne. Nedá se to předvídat. Někdy máme několik dní třeba elektřinu pouze část noci. Saleziáni však mají solární panely, kterými zásobují základní potřeby (světla, ledničku a zásuvky v kuchyni). Takže po tmě nejsme.
No ale zpátky k naší buchtě. ZESCO zrovna fungovalo i přes den, tak jsme se zaradovaly a rozhodly se, že zkusíme něco upéct. Všechno jsme nachystaly, udělaly těsto a ve chvíli, kdy šla Terezka zapnout troubu, ZESCO se samozřejmě vyplo. Takže buchta odpočívala až do večera, kdy ZESCO naštěstí zase naskočilo a mohly jsme péct… Buchta měla úspěch, prý máme zase něco upéct. No uvidíme, jestli to ZESCO dovolí… Chceme zkusit nějaké vánoční cukroví. Perníčky se ale bohužel nepodaří, nenašly jsme tu nikde perníkové koření…

Advent bez sněhu a zimy je jiný. Adventní věnce však máme také. A na Vánoce už se také těším. Na sněhu a zimě naštěstí vlastně vůbec nezáleží. Radostné očekávání Kristova narození je stejné i na druhé polokouli.

Krásný adventní čas všem!

dobrovolnice Markéta Bernardová (Margaret nebo zkráceně Maggie, jak mě místní s oblibou nazývají)
(edit. SADBA)