Prázdniny mohou začít

Prázdniny s sebou přináší změnu, připravují se tábory, přijíždí měsíční dobrovolníci. Máme pro vás ale ještě pár postřehů z minulého měsíce.

Honzovy postřehy

  • 28. června  byl závěrečný turnaj salesiánské fotbalové ligy. Kluci ze všech týmů, předvedli velmi sigmatický výkon. I přes velkou snahu Kazanlaku, i Staré Zagory, na konec zaslouženě vyhrál tým Kalitinova který za celou sezonu neprohrál ani jeden zápas.

  

  • Tak to jsou moji kluci. Chlapci z jedné z nejchudších čtvrtí, v nejchudší zemi v Evropské unii. Dost často neumí číst a psát, zato umí salta a chodí po rukou. Raubíři co nejdou pro ránu nikdy daleko. Obyčejní kluci jako všude na světě. Trávil jsem s nimi celý školní rok a dnes jsme měli poslední oratoř. Budou mi chybět.

  • Machale má pojem”svezu tě na nosiči” trošku jiný smysl než v Čechách

  • Většině dětem, v Bulharsku, už začaly prázdniny. Je to strašně super protože už nemusíme řešit kterou směnu kluci mají. (V Bulharsku existuje směnný systém vyučování, kdy má třída jeden měsíc školu od osmy do jedné a druhý od jedné do sedmi večer. Což je pro naši práci dost na nic. Musíme některé děti posílat domů protože, mají být ve škole, často s nimi odchází i jejich kamarádi, kteří by s námi mohli být…)

 

  • První tábor máme za sebou. Byl takzvaný putovní. Objížděli jsme různé farnosti v Bulharsku a tam dělali dvoudenní program pro děti. Tenhle tábor napadl jednoho našeho internátníka Veska, a měl ho také celý na starost. Když člověk, kterému pomůžete, začne přemýšlet, jak by mohl pomáhat druhým lidem, pochopíte jak velký smysl vaše úsilí mělo.

 

Postřehy Slávky a Andrejky

  • Můžeš napsat svoje jméno? Mlčí. Znáš azbuku? Trochu. Do jaké třídy chodíš? Třetí. Ukážu mu jak se píše písmeno A. Obtahuje písmenko. Znovu a znovu se ho ptám, jaké písmenko píše. Neví. Když se ho zeptám asi po třetí celý se rozzáří a odpoví: tohle je A!
    Měl radost. Radoval se z toho, že se něco naučil. Řekla jsem mu, že se může naučit celou azbuku. A pak dokonce i číst a psát. O tom si ostatní třeťáci můžou nechat jen zdát.

  • Po doučování jsme šli s dětmi na hřiště školy jako vždy. Hřiště bylo sice prázdné ale i tak nás vyhodili. Prý ještě neskončily, řekly učitelky před školou. Asi bychom je rušili při kouření. Už abychom měli vlastní hřiště!

  • Naši kluci jsou prostě skvělí! V romských rodinách je zvykem, že žena zůstává v domácnosti, stará se o děti a domácnost. Vaří a uklízí. Muž se této práce nedotkne, je to pro ně ponižující. Naši kluci jsou ale moderní muži. Dnes mně jeden ostříhal vlasy a pomohl s nákupem. Druhý byl se mnou v kuchyni. Bylo to prý poprvé, co něco vařil. Měli z toho vánoce a já zase velkou radost.

 

Menu